Příběh ČIČI
Všechno začalo, když mi byly 4 roky. Jednou v noci jsem se probudila a šprušlemi palandy viděla tátu, jak v náručí drží malé černé koťátko. Vzhlédla na mě dvě velká kukadla a já se v tu ránu zamilovala!
Vyrůstali jsme bok po boku jako dvě koťata. Hráli si, lítali po zahrádce a společně objevovali svět. “ČIČI“, později znám jako kocour Mikeš, trpělivě snášel oblékání do svetříků i vožení v kočárku (a fakt se mu to líbilo). Předával mi cenné životní zkušenosti (jak vypadá myš uvnitř! 🙂) a něžně mě vychovával.
Ač byl drobný, vždy si dokázal sjednat pořádek,
a to i u sebevědomé štěkací populace.
A tak na jeho počest vznikla ČIČI – kočičí kamarád, přinášející radost malým i velkým a pomáhající opuštěným kočkám najít láskyplné domovy!
„Přála jsem si, aby měly děti v ČIČI stejného kamaráda, jakého jsem měla já v Mikešovi. Aby si s ním mohly hrát, povídat, odpočívat na něm a cítit se s ním v bezpečí,“ vysvětluje Bára.
ČIČI dává
· Pocit bezpečí ·
· Radost pro děti i dospělé 🙂 ·
· Odpovědnost ke zvířátkům ·
· Společně trávený čas ·
ČIČI věří
· Že v nadčasovosti je síla ·
· Že každý předmět má mít účel a příběh ·
· Že předměty kolem nás formují naši estetiku ·
· Že do nového domova přinese mnoho radosti 🙂 ·